Začněme s takovou úvahou. Když jsme malé děti skoro nepřežitě s někým potřebujeme fyzický kontakt. Dotek, objetí, mazlení. Jak víme, že se tahle potřeba kontaktu vytrácí/zmenšuje? Jistě, nepotřebujeme, aby nás někdo nosil v náručí, ale bavím se o kontaktu, jemném doteku, pusinkování, mazlení, fyzicky dávat najevo, že máme někoho rádi a oni nás.
Jak jsme došli na to, že už to nepotřebujeme?

Fyzický kontakt je potřeba jako každá jiná. Když máme hlad, vnímáme to a reflektujeme to a taky ho můžeme nasytit a tím ho uspokojit. Stejně tak i když jsme žíznivý, unavení, je nám zima či teplo. Ale jak zjistíme, že nám chybí dotek? Ž se nás už dlouho někdo láskyplně nedotýkal a že potřebujeme blízkost? Umím si představit, že když máme doteků, mazlení a lásky dostatek od partnera, tak nám spousta lidí říká, že vypadáme šťastnější. Ano, vyplavuje se nám chemický koktejl jen z pomyšlení na danou osobu. Je to mix oxytocinu, serotoninu, dopaminu, adrenalinu, nonadrenalinu, fenylethylaminu (efekt růžových brýlí). A přesně tento koktejl souvisí i se spousta sexu a dostatečným množstvím láskyplných doteků. Po fázi zamilovanosti už ten koktejl možná není tak intenzivní, ale přesně blízkost, důvěra a intimita nám udržuje ¨hladinku¨ potřebnou pro správné fungování a fyzickou a psychickou pohodu
A když nějakou dobu nejsme s partnerem, tak se na něj opět těšíme, protože nám chybí jeho/její úsměv, hlas, cokoliv jiného a také pocit bezpečí, který nalézáme v hřejivém náručí dlouhodobého partnera, kamarádky, rodiče,..
A také když se rozejdeme s partnerem. Chybí nám jeho objetí, blízkost, kterou jsme společně měli. Chybí nám něha, intimita a je to logické, že jí většinou budeme hledat jinde, protože jsme na tom závislý. Je to jak kdybychom dlouhodobě braly drogy a někdo nás od nich úplně odřízl.
Můžete to mít jinak, ale já to vnímám jako úplně stejnou potřebu jako jídlo, vodu, sluneční světlo, spánek, teplo,… Ale je tu ten problém, že se na to nebere takový zřetel, jak by se mělo. Zeptal se vás už doktor někdy, když je vám těžko „Kdy jste se s někým pomazlili?“ nebo „Kdy jste se s někým naposledy pomilovali či dlouze a hřejivě objali? “.

Jsme sociální bytosti a potřebujeme kontakt – někdo méně (introverti) někdo více (extroverti). Extroverti jsou stále mezi lidmi a upřímně si tedy myslím, že touch deprivation neprožívají tak silně. Nebo možná naopak. Když se například vracejí sami do prázdného bytu, postele po úspěšném a sociálně pro ně velmi nabíjejícím dni. A introverti? Možná jsou rádi sami a berou energii ze samoty (ne osamění), ale i tak si potřebují dát sami sobě dotek nebo ho přijmout od druhých. Ale to je jen taková má úvaha:) Udělejte si názor sami.

LÁSKA LÉČÍ
Hormon lásky oxytocin, který se uvolňuje při intimním kontaktu jako při objímání, mazlení, pohlavním styku (chtěném z obou stran). Je spojen s pocitem důvěry a štěstí. Pomáhá nám také uvolňovat nebo zvládat stres a úzkostné stavy.
Oxytocin se nám vyplavuje i při hlazení zvířete. Ať už je to pes, kočka, kůň, hlodavec nebo nějaký opeřenec. Jde o pouto, které společně rozvíjíte.
Jak doteková deprivace ovlivňuje psychiku

1) Zvýšená náchylnost k úzkostem či depresím
– při nedostatku doteku se nám zvyšuje kortizol (stresový hormon), dotek ho snižuje, aktivuje parasympatikus a navozuje pocit bezpečí
2) Pocit osamění a emoční odpojení
– cítíme se odpojeni a emočně ploší, necítíme se sami sebou, …
3) Snížená sebehodnota
– přirozený a bezpečný dotek nám potvrzuje, že jsme vidění, vítaní a přijetí. Dlouhodobý nedostatek může prohloubit pocit méněcennosti a můžeme být lehce manipulováni
Jak doteková deprivace ovlivňuje tělo
1) Oslabení imunity
– chronický stres z absence doteku může snižovat imunitní odpověď protože, vysoký kortizol potlačuje imunitní reakce a také protože chybí přirozené hormony, které jsme si popsali výš. To nás může vést k rychlé konzumaci a to jak nezdravého jídla, porna, sociálních sítí, rychlé, zbytečné a nevědomé masturbace za cílem si ulevit. Z dlouhodobého hlediska ani jedna tato činnost nepřináší zdravý a přirozený dopamin a proto to směřuje pouze k prohloubení samoty, úzkosti či deprese
2) Poruchy spánku
– stejná písnička. Počechraný nervový systém nám dobré spaní nezařídí. Díky tomu je spánek mělký, nevystřídají se všechny potřebné fáze, tudíž nevede k správné a kvalitní regeneraci, obnově mozku a je z nás hromádka neštěstí a pocuchaných nervů
3) Bolesti fyzického těla
– napětí v trapézech a krční oblasti
– bolesti zad (zejména bedra)
– ztuhlost těla
– zpomalení hojení ran (souvisí se spánkem a s regenerací)
… další somatické projevy úzkosti

JAK ÚČINNĚ SNÍŽIT DOTEKOVOU DEPRIVACI
1) Vědomý dotek s druhými
2) Sebepéče
3) Masáže/ dotekové terapie
4) Kontakt se zvířaty
5) Společný a BEZPEČNÝ dotek (bezpečné ženské kruhy, tantra akce, cuddle parties
ATD…